Eberesche
Eberesche (Sorbus aucuparia)
Die Eberesche - der „Vuglbärbaam“ des Erzgebirges - ist auf den meisten Steinrücken zu Hause. Sie ist auch unter dem Namen Vogelbeere bekannt, da die Früchte als Köder für den Vogelfang benutzt wurden. Der wissenschaftliche Name Sorbus aucuparia leitet sich davon ab: Au von avis (der Vogel) und cuparia von capere (fangen).
Eine Bauernregel besagt, dass in Jahren, in denen die Vogelbeere reich fruchtet, eine gute Getreideernte zu erwarten sei, aber auch ein strenger Winter folgen werde.
Auch in der Mythologie hat die Eberesche ihren festen Platz. Zum Beispiel in der Edda, die sich mit skandinavische Götter- und Heldensagen befasst. Dort wird der Gewittergot Thor von einer Eberesche gerettet, als er bei der Jagd in einen Fluss stürzte und er sich dank eines Ebereschenzweiges an Land retten konnte. Dadurch war sie bei den Germanen dem Gott Thor geweiht und galt als Glückbringender Baum. Auch die keltischen Druiden glaubten, dass die Anpflanzung von Ebereschen Unheil von Orten verbannt.
Merkmale:
- mehrstämmiger Strauch oder bis zu 15 m hoher Baum
- Blätter: 10-15 cm lang, unpaarig gefiedert, länglich-oval, vorne zugespitzt, oben mattgrün und anliegend behaart, unten dicht graufilzig
- Blüten: weiß (Mai/Juni)
- Früchte: kugelig, 8-10 mm groß, orangerot bis korallenrot, bitterer Geschmack (August/Oktober)
Jeřáb ptačí
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
Jeřáb ptačí roste na většině kamenných snosů. Český název stromu souvisí s tím, že jeho plody se často používaly jako návnada při chytání ptáků. Vědecký název Sorbus aucuparia je odvozen z latinského avis (pták) a cuparia od slovesa capere (chytat). Lidová pranostika praví, že v letech, v nichž má jeřáb ptačí bohaté plody, lze očekávat dobrou úrodu obilí, ale následně také krutou zimu.
Také v mytologii má jeřáb ptačí své pevné místo. Například ve sbírce epických písní Edda, která se zabývá skandinávskými pověstmi o bozích a hrdinech. Zde je bůh hromu Thor zachráněn jeřábem ptačím, když při lovu spadl do řeky a zachránil se díky tomu, že se zachytil větve jeřábu ptačího, a tak se dostal na břeh. Proto byl jeřáb ptačí u starých Germánů zasvěcen bohu Thorovi a věřilo se, že přináší štěstí. Také keltští druidové věřili, že vysazování jeřábů ptačích chrání před zlem. Charakteristické znaky.:
- keř s více kmeny nebo až 15 m vysoký strom
- Listy: 10-15 cm dlouhé, lichozpeřené, podlouhle oválné, vpředu do špičky, nahoře matně zelené, přiléhavě plstnaté, dole hustě šedivě zplstnatělé
- Květy: bílé (květen/červen)
- Plody: kulovité, 8-10 mm velké, oranžově až korálově červené, hořké chuti (srpen/říjen)