Torfanstich
In den Mooren des Erzgebirges wurde bis in die Gegenwart hinein Torf gewonnen. Torf besteht aus den angehäuften Resten nicht oder nur teilweise zersetzter Pflanzen. Gebiete mit einer Torfschicht von mindestens 30 cm Mächtigkeit nennt man Moor.
Verwendung für Torf:
Im Erzgebirge wurde Torf vom 19. Jahrhundert bis in die 1970er Jahre regelmäßig als Heizmaterial gestochen und privat oder kommerziell genutzt. Auch in der Erzverhüttung wurde Torf verwendet.
Getrockneter Torf hat in etwa den gleichen Heizwert wie getrocknetes Holz.
Brennmaterial im Vergleich:
| 1 kg getrocknetes Holz | ca. 4,0 kWh |
| 1 kg Torf | ca. 4,0 kWh |
| 1 kg Steinkohle | ca. 7,0 kWh |
| 1 l Heizöl (0,84 kg) | ca. 9,4 kWh |
Težba rašeliny
V krušnohorských rašeliništích se až do současnosti těžila rašelina. Rašelina se skládá z nahromaděných zbytků nerozložených nebo jen částečně rozložených rostlin. Oblasti s vrstvou rašeliny o síle alespoň 30 cm nazýváme rašeliniště.
Použití rašeliny:
V Krušných horách se rašelina od 19. století až do roku 1970 pravidelně těžila jako topivo, ať již soukromě či komerčně. Používala se také jako palivo při tavení rudy v hutích. V jiných oblastech se rašelina těžila také podél železničních tratí jako topivo pro parní lokomotivy.
Suchá rašelina má přibližně stejnou výhřevnost jako suché dřevo:
| 1kg suchého dřeva | asi 4,0 kWh |
| 1kg rašeliny | asi 4,0 kWh |
| 1 kg černého uhlí | asi 7,0 kWh |
| 1 l topného oleje (0,84 kg) | asi 9,4 kWh |