Moore
Nutzen für den Menschen:
Moore werden durch Entwässerung für den Menschen nutzbar gemacht, z. B. für die Torfgewinnung. Torf wird als Bau- und Brennmaterial verwendet sowie für den Gartenbau.
Die Entwässerung von Mooren hat aber verheerende Folgen für die Artenvielfalt, da die Spezialisten, die sich im Moor angesiedelt haben, nicht mit Veränderungen klarkommen. Das Moor ist aber ein wichtiger Lebensraum für Tiere und Pflanzen, wie Sonnentau, Moos-Beere, Kreuzotter und Erdkröte. Viele heimische Arten kommen nur in Mooren vor, wo sich einzigartige, spezialisierte Lebensgemeinschaften gebildet haben.
Moore regulieren das Klima:
Durch die Fähigkeit große Mengen Wasser zu speichern, wirken Moore ausgleichend auf das lokale Klima. Bei warmen und trockenen Wetterlagen verdunstet ständig Wasser und kühlt so die Atmosphäre.
Moore als Kohlenstoff-Fixierer:
Pflanzen nehmen während ihres Wachstums CO2 auf und geben 02 wieder ab. Wenn diese dann im Moor absterben und vom Wasser umschlossen und von neuen Pflanzen überwachsen werden, zersetzen sie sich nicht, sondern speichern den Kohlenstoff im Torf. Für Deutschland wird davon ausgegangen, dass in Mooren genau so viel Kohlenstoff gespeichert ist wie in Wäldern, obwohl Moore hier nur ca. 4 % der Landfläche bedecken und Wälder ca. 30 %. Durch die Wiedervernässung von Mooren können Treibhausgasemissionen gemindert werden.
Moore regulieren den Wasserhaushalt:
Durch die Quellfähigkeit der Torfe können Moore große Mengen Wasser speichern. Intakte Hochmoore können bis zu 90 % des Niederschlagswassers speichern. Entwässerte Moore können maximal 30 % aufnehmen.
Moore als Wasserfilter:
Moore können durchströmendem Grund- und Oberflächenwasser sowohl Nähr- wie auch Schadstoffe entziehen und speichern. Durch diese Filtereigenschaft werden sie auch als die „Nieren der Landschaft“ bezeichnet.
Rašeliniště
Užitek pro člověka:
V důsledku odvodnění se rašeliniště stala využitelnými pro lidi, např. pro těžbu rašeliny. Rašelina se používala jako stavební materiál a palivo a také v zahradnictví. Odvodnění rašelinišť mělo však zničující důsledky pro druhovou rozmanitost, protože specializované druhy, které se na rašeliništích usídlily, se nedokázaly vyrovnat se změnami. Rašeliniště je důležitým životním prostorem živočichů a rostlin, jako jsou např. rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, zmije obecná a ropucha obecná. Mnoho tuzemských druhů se vyskytuje pouze na rašeliništích, kde se vytvořila jedinečná, speciální životní společenství. Obrázky!!
Rašeliniště regulují klima:
Svou schopností zadržovat velké množství vody vyrovnávají rašeliniště lokální klima. Za teplého a suchého počasí se voda neustále odpařuje a tím se ochlazuje ovzduší.
Rašeliniště vážou uhlík:
Rostliny přijímají během svého růstu oxid uhličitý a kyslík opět uvolňují. Když potom v rašeliništi odumřou, jsou obklopeny vodou a nové rostliny je přerostou, nerozloží se, ale uloží uhlík v rašelině. V Německu je v rašeliništích uloženo tolik uhlíku jako v lesích, ačkoli rašeliniště zde pokrývají jen asi 4% plochy, zatímco lesy asi 30%. Opětovným zamokřením rašelinišť lze snížit emise skleníkových plynů.
Rašeliniště regulují vodní rovnováhu:
Díky bobtnavosti rašeliny mohou rašeliniště zadržovat velká množství vody. Nedotčená vrchoviště mohou zadržet až 90% srážkové vody. Odvodněná rašeliniště mohou přijmout maximálně 30%.
Rašeliniště jako vodní filtr:
Rašeliniště mohou z protékající spodní i povrchové vody odnímat a ukládat jak živiny, tak i škodliviny. Kvůli této své filtrační schopnosti jsou také nazývány "ledvinami krajiny".
Prinzipdarstellung der Entwicklung eines Hochmoores im Erzgebirge (aus: Slobodda 1998)