Bergwiese ohne Nutzung
„Keine Wiese ohne Sense“
Nur durch eine regelmäßige Mahd (1- bis 2-mal jährlich) und das Beräumen des Mähgutes, vorzugsweise als Heu, können die typischen Bergwiesen des Osterzgebirges überleben. Durch den alljährlichen Nährstoffentzug werden viele wuchsschwache Pflanzenarten, sogenannte Hungerkünstler, gefördert.
Die Bewirtschaftung von Bergwiesen ist mühsam, da die Mahd nicht mit großen Maschinen durchgeführt werden kann. Oft sind Eigentümer deshalb auf finanzielle Förderungen angewiesen.
Werden Bergwiesen nicht gepflegt, verwildern sie. Die Folgen: Die Artenvielfalt geht zurück, da die Hungerkünstler von anderen Pflanzen überwachsen und verdrängt werden. Langfristig gehen die Bergwiesen verloren, weil Büsche und Bäume wachsen.
Horská louka - bez využití
„Žádná louka nesmí zůstat nepokosená“
Pouze pravidelným sekáním (jednou až dvakrát ročně) a odklízením posekané trávy, přednostně ve formě sena, lze zajistit přežití typických horských luk východního Krušnohoří. Každoročním odebíráním travní hmoty se podpoří růst řady pomalu rostoucích druhů rostlin, tzv. hladových umělců.
Obhospodařování horských luk je však namáhavé, jelikož k sekání nelze používat těžkou mechanizaci. Bez speciálních pobídek, například dotací, se jejich obhospodařování často nevyplatí.
Nejsou- li horské louky využivány, zpustnou: Snižuje se druhová rozmanitost, jelikož silnější rostliny přerostou a vytlačí ty slabší, pomalu rostoucí. Dlouhodobě vede nevyuživání luk k jejich zarůstání keři a nakonec k zalesnění.