Kohlenstoffspeicherung von Wäldern
Bäume entziehen der Atmosphäre Kohlendioxid (CO2), indem sie Kohlenstoff (C) speichern und den Sauerstoff wieder freisetzen.
Werden Wälder abgeholzt oder mit steigendem Alter für Schäden durch Insekten, Stürme oder Brände anfälliger, wird der Kohlenstoff wieder freigesetzt.
Wie viel Kohlenstoff ein Baum speichert, hängt von vielen Faktoren ab, z. B. von Art und Standort des Baumes. In tropischen Gefilden wachsen Bäume schneller und speichern mehr Kohlenstoff als Bäume in Deutschland. Viele weitere Faktoren spielen bei der Bindung von Kohlenstoff eine Rolle. Daher gibt es für verschiedene Regionen und Waldtypen unterschiedliche Berechnungsmodelle. Allgemeingültige Aussagen sind nicht möglich.
| Fichtenwälder | ca. 132 t / ha Waldfläche |
|---|---|
| Tannenwälder | ca. 155 t / ha |
Im Osterzgebirge speichert 1 ha naturnaher Wald (inklusive Baumbestand, Unterholz, Totholz und Humus im Waldboden) etwa 420 t Kohlenstoff.
Im Projektgebiet befinden sich 42 km2 Naturwald, wodurch 1,8 Mio. Tonnen Kohlenstoff gebunden werden.
Wollte man die gleiche Menge CO2-Emissionen durch technische Maßnahmen vermeiden, müsste man mit Kosten von 141 Mio. Euro rechnen (UBA-Richtwert C-Bindung 80 €/t).
Zadržování dusíku v lesích
Stromy odebírají dusík z atmosféry a během svého růstu jej zachycují. Často se mylně tvrdí, že stromy vážou oxid uhličitý (CO2). K fotosyntéze potřebuje strom ale pouze uhlík (C) a kyslík (02) opět uvolňuje.
Lesy se mýtily kvůli využití půdy, tím se jejich plocha zmenšovala. Starší lesy jsou náchylnější vůči napadení škůdci a poškození v důsledku vichřic a požárů. To vše příspívá k uvolňování uhlíku.
Kolik uhlíku ukládá jeden strom, závisí na mnoha faktorech, např. o jaký strom se jedná nebo kde roste. Například v tropech rostou stromy rychleji, a tudíž zachycují za stejné období více uhlíku než stromy, které rostou v Německu. Další faktory jsou mimo jiné hustota dřeva stromu, jeho stáří, kvalita půdy a zásobování vodou. Je tedy obtížné formulovat obecně platná tvrzení. Kromě toho existují četné výpočetní modely pro různé regiony a lesní typy.
| Smrkové lesy | asi 132 t / ha lesní plochy |
|---|---|
| Jedlové lesy | asi 155 t / ha. |
1 ha přírodě blízkého lesa (včetně stromového porostu, podrostu, odumřelého dřeva a humusu v lesní půdě) váže asi 420 t dusíku.
V oblasti, kterou se projekt „Hodnotná příroda východního Krušnohoří“ zabývá, se nachází 42 km2 přírodního lesa, jenž váže 1,8 mil. tun uhlíku.
Kdyby se mělo zabránit těmto emisím CO2 pomocí technických opatření, muselo by se počítat s náklady ve výši 141 mil. € (normativ UBA - Spolkového úřadu životního prostředí pro vázání (C) je 80 €/t).